
Zkušenosti s prací na více monitorech a kolik obrazovek je už příliš?
Práce na vícero monitorech je díky stále levnějším, větším a tenčím obrazovkám populárnější, něž kdy dříve. V kancelářích, kde je hlavní náplní práce na počítači, těžko naleznete stanici s méně jak dvěma monitory. Nastává však otázka, zda je toto rozšíření pracovní plochy vůbec užitečné a pokud ano, do jaké míry se vyplatí dodatečné obrazovky pořizovat.
Protože jsem za svá léta vyzkoušel širší sadu kombinací různých monitorů, rozhodl jsem se nabité zkušenosti sdílet prostřednictvím tohoto článku. Většina informací, které naleznete, budou převážně můj subjektivní názor.
Jeden monitor
Práce na jednom monitoru je dle mého názoru nejběžnější v prostoru široké veřejnosti. Sám jsem na notebooku s menší obrazovkou nebo na PC s klasickým 16:9 napracoval pár dobrých stovek hodin. Běžné a „jednoduché“ práce, jež nevyžadují více otevřených pracovních oken, na jednom monitoru zvládám bez sebemenších problémů, ať už mám obří 4K monitor nebo menší archaický čtvercový 4:3.
Závažný problém započne až tehdy, kdy moje práce vyžaduje více pracovních oken a přepínání mezi nimi. Zde narážím na zádrhel jednoho monitoru – přepínání mezi okny vyžaduje extra operace navíc a naráz lze dobře vidět pouze jednu „pracovní plochu“. Pokud se dostávám nad dvě otevřená okna, nelze ani efektivně využít zkratku alt+tab (rychlé přepnutí mezi okny).
Samozřejmě lze dva programy zobrazit vedle sebe, jenže to funguje pouze u větších a dražších monitorů. Na mém tabletovém notebooku by se dva Word dokumenty vedle sebe vešly, ale nešlo by nic dobře ovládat ani číst.
Co bych akorát doporučil k notebooku je dobrá vysoká podložka, externí myš a klávesnice. Notebook není moc ergonomicky uzpůsoben a naše záda nám zajisté poděkují. To bych doporučil obecně pro jakákoliv neergonomická zařízení.
Jeden monitor je plně dostačující pro práci vyžadující občasný nebo žádný multitasking (práce na více oknech/programech naráz). V opačném případě místo zběsilého přepínání mezi programy doporučuji pořídit další monitor.
Dva monitory
Dva monitory bych se nebál zařadit do zlatého středu pracovní efektivity v případě potřeby multitaskovat. Jeden primární monitor přede mnou, na němž probíhá hlavní pracovní činnost (například programování) a jeden monitor sekundární, na kterém mohu vidět například web, další kus kódu, prohlížeč pro googlení, zdrojové materiály, ovládání hudby apod.
Sekundární monitor je naprosto excelentní například při již zmíněném psaní kódu. Jako software engineer potřebuji neustále nahlížet do několika kódů naráz a místo zběsilého přepínání oken mám okamžitý přístup ke všemu potřebnému pouhým pohlédnutím do strany. Sekundární monitor mi také pomohl v rámci studia. Místo přepínání mezi dokumentem a webovým prohlížečem mohu snadno nahlížet do materiálů a u toho pohodlně psát. V neposlední řadě, jako velký hudební fanoušek, mám u práce ovládání muziky hned na dosah, a to bez narušení mého primárního monitoru s důležitou prací.
Je nutno podotknout, že na velikosti monitorů záleží. Pokud mám dva ultrawide monitory, zaplňující celé mé zorné pole, je zřejmé, že je to trochu „overkill“. V mém případě se bavíme o tradičních 16:9 monitorech s velikostí okolo 21 až 27 palců.
Bez druhého většího monitoru k notebooku si nyní práci již ani nedokážu představit. I když se na notebooku jako samotném pracovat dá, mít k němu připojený druhý větší a ergonomičtější monitor je pro mě must-have pro delší kancelářské práce.
Dva monitory jsou zlatým středem pracovní efektivity při potřebě multitaskingu. Druhý monitor značně redukuje přepínání oken a důležité informace jsou dostupné okamžitě.
Tři monitory
Tři monitory jsou opravdu hodně pracovní plochy, i když se to nemusí zdát. Rozložení platí podobné jako u dvou monitorů: Mám jeden primární monitor přímo přede mnou a dva sekundární monitory, každý na jedné straně. Na každém sekundárním monitoru mohu mít další materiály potřebné k práci.
Osobně oba sekundární monitory využívám, avšak pouze při specifičtější práci, jako je tvorba front-endu webových stránek. Na dvou monitorech mám kód a na jednom výsledný web. Pokud ale programuji něco jiného, například knihovní kód, jeden monitor zůstane spíše nevyužitý. Nebál bych se tento monitor nazvat ternárním – Ideální pro ovládání hudby, průzkumníky souborů, správce úloh apod. Nic pro aktivní používání.
Při běžném používání aktivně pracuji pouze na dvou monitorech a ten třetí není užitečný vůbec. Samozřejmě, to nemusí platit pro každého.
Nutno podotknout, že tři monitory vyžadují docela velký pracovní stůl – ne každý má kancelářské monstrum přes půl obýváku. Malý psací stolek z Ikea za pětistovku určitě tři monitory nepobere. Záleží však na konkrétních velikostech.
Pokud máte pro třetí obrazovku aktivní využití, poté je to jasný kandidát na investici do efektivity. Pokud ne, bude se jednat spíše o „mrtvý“ monitor.
Čtyři monitory a více
Prozatím jsem neměl tu čest důkladně zažít sestavu čtyř a více monitorů naživo. Dokázal bych si představit šestici monitorů pro lepší požitek z hraní počítačových her, ale takový počet bych já při práci určitě nezvládal ovládat. Vše nad tři monitory by při práci zůstaly nevyužité nebo na drobnosti jako poslech hudby.
Na extra monitorech bych si dokázal představit běh monitorovacích programů a prezentaci dat pro analytiky nebo administrátory serverů, avšak pevně věřím, že tři monitory perfektně uspokojí i velmi náročné uživatele.
Dokonce i pro složitější práci jsou čtyři a více monitorů většinou zbytečné. Jsem si jistý, že v nějakých profesích se pro ně najde využití, nicméně i v těch „náročnějších“ se jedná o nadbytečnost.
Ultrawide monitory
Více monitorů pro více pracovní plochy je fajn, nicméně lze toho docílit i pomocí jednoho velkého širokého monitoru – wide nebo dokonce ultrawide.
Široké monitory poskytují pracovní plochu namísto dvou až dokonce tří tradičních 16:9 monitorů. Výhodou jsou nulové rámečky a potenciální využití pro skvělé cinematické či herní zážitky. Existují programy, jež dokáží pracovní plochu rozdělit na pomyslné monitory a efektivně tak pracovat stejně jako když mám dvě/tři standartní obrazovky – nebo cokoliv jiného co si mysl zamane.
Jedna velká obrazovka bohužel stojí daleko více peněz než tři menší. Ba co víc, osobně šetřím nemalé peníze tak, že mám jeden hlavní velmi kvalitní monitor a jeden/dva sekundární kancelářské či starší obrazovky. Na hlavním koukám na filmy, hraji hry apod. Monitory lze časem postupně obměňovat nebo individuálně využívat na různé věci zároveň – připojený pracovní notebook a osobní počítač apod. Taky ne každé zařízení může být schopné zvládnout ultrawide. Zkrátka v četnosti a rozmanitosti je síla.
Ultrawide je výborný způsob, jak docílit velké pracovní plochy a skvělých zážitků, nicméně je dost drahý a nenabízí rozmanitost jako vícero monitorů.
Zachycení a polohování
Armáda monitorů je parádní. Nabízí se však problém prostoru a uspořádání na stole. Obrazovky lze na stůl umístit hned několika způsoby.
Klasický stojánek na každém monitoru je nejlevnější, nejrychlejší a nejjednodušší způsob, jak monitory na stůl upevnit – zkrátka monitor položíme na stůl. Některé monitory mají jednoduchý nepohyblivý stojánek, jež toho moc neumí. Pokud však vybereme ergonomičtější monitory, jejich stojánky podporují různé stupně polohovatelnosti. Někdy se dokonce monitor dá otočit i na výšku, což je excelentní pro programování nebo málo místa.
Držák na monitor je paže, jež dokáže monitor držet ve vzduchu, libovolně rotovat a natáčet. Dá se snadno namontovat na okraj stolu a nabízí opravdu širokou škálu ergonomie. Monitor však musí držák podporovat (například VESA). Existují i držáky s více pažemi pro komplexní zachycení celé sestavy obrazovek. Není to vůbec drahé a doporučil bych zvážit každému kdo má problém s umístěním. Po své první paži si je nemohu vynachválit.
Vyvěšení na zeď je také možnost, nicméně je dosti „pernamentní“ a pro stále populárnější polohovatelné stoly nevyhovující. Jedná se spíše o nástroj pro televizi než monitory, ale také se někdy výborně hodí.
Pokud potřebujete pracovat pouze v jednom okně, pak jeden monitor plně dostačuje. Jestliže však musíte multitaskovat nebo máte notebook, doporučil bych druhý monitor – výrazně zvyšuje efektivitu a pohodlí. Používáte-li aktivně opravdu hodně aplikací, pak je třetí monitor dobrou cestou. Cokoliv nad tři monitory však vyžaduje velmi dobrou pozornost a riskujete konstantně nevyužité pracovní plochy. Nezapomínejte na dobrou ergonomii a zakupte monitor s flexibilním podstavcem nebo paži. Ve výsledku je to však na každém z vás, co vám bude nejvíce vyhovovat.